Mohu se zříci svého otce?
1. Dobrý den, Mám dotaz ohledně vyvlastnění nebo zřeknutí se svého otce,který byl odsouzen na 11let za vraždu mojí matky.Jistě pochopíte,že s takovým člověkem nechci mít nic společného natož se o něho ve stáří jako syn starat.Co musím udělat,abych se této povinnosti zbavil. Děkuji za radu.
Formálně se svých rodičů nemůže nikdo zříci, zákon nic takového neumožňuje. Je to do určité míry nevyrovnané, protože pokud se nebudete starat o své děti, zákon za splnění dalších podmínek umožňuje adopci dítěte cizím člověkem. Rodič se tedy za jistých podmínek může „zbavit“ všech práv a povinností k dítěti, obráceně to však nejde.
Podle zákona o rodině jsou děti povinny své rodiče ctít a respektovat a je-li to potřeba, mají vůči nim i vyživovací povinnost. K té cti a respektu vás žádný soud nemůže donutit, to je otázka výlučně charakteru a osobních vztahů. Mohlo by se ale stát, že váš otec po vás jednou bude chtít, abyste mu platil výživné. Ve vašem případě byste se ale mohl úspěšně bránit tím, že požadavek otce na výživné je vzhledem k tomu, že zavraždil vaši matku, v rozporu s dobrými mravy.
Na vaší otázce mne zaujalo to, že zřejmě jste v minulosti považoval za samozřejmé, že se ve stáří o své rodiče postaráte a svůj názor jste změnil až po zavraždění vaší matky. Na to usuzuji z toho, že vás vůbec napadlo tuto otázku položit. Je totiž bohužel velká spousta lidí, jimž jejich rodiče věnovali celý život dostatek pozornosti a péče, a tito lidé přesto své rodiče v jejich stáří opustili nebo je přijedou navštívit jen v době výplaty důchodu. Je na vás, jestli svého otce ve stáří také opustíte (a asi by se našlo jen málo lidí, kteří by vám to měli za zlé) nebo zda budete akceptovat to, že váš otec byl za svůj trestný čin potrestán, a budete mu věnovat alespoň minimální péči a pozornost.
2. Dobrý den. Mám dotaz týkající se mých rodičů, se kterými se již cca 20 let nestýkám ( mám k tomu své důvody ). Nyní jsem se ovšem dozvěděla, že mají spousty dluhů, které si nadělali vlastní vinou a že je nyní nemohou splácet. A já mám teď strach, aby nakonec jejich dluhy „nespadly“ na mne. Jak mám prosím postupovat, aby se tak nestalo? Jsem totiž jejich jediná dcera, ale nechci s nimi již mít nikdy nic společného. Děkuji za radu.
Dluhy vašich rodičů by na vás mohly „spadnout“ v rámci dědictví. Dědic však za dluhy zůstavitele (tedy zemřelého) odpovídá pouze do výše nabytého majetku. To znamená, že pokud např. zdědíte dům hodnotě 1.500.000,- Kč a dluhy budou ve výši 2.000.000,- Kč, budete muset zaplatit věřitelům jen 1.500.000,- Kč, nikoliv celé dva miliony. Jako dědic máte právo dědictví odmítnout. V takovém případě na vaše místo dědice nastupují další osoby podle zákonné dědické posloupnosti.
Ve vašem případě by zřejmě přicházely v úvahu vaše děti. I ty samozřejmě mají právo dědictví odmítnout a v tom případě by přicházely na řadu jejich potomci, budou-li v době smrti vašich rodičů nějací. I ti ale mohou dědictví odmítnout. Pokud všichni potomci dědictví odmítnou, nastupují další osoby podle zákonné dědické posloupnosti. Pro úplnost níže citujeme příslušnou pasáž občanského zákoníku. Pokud nebude dědit nikdo ze zákonem předpokládaných dědiců, případně někdo, komu byl majetek odkázán závětí, stává se nabyvatelem dědictví stát. I stát pak odpovídá za dluhy dědictví pouze do výše nabytého majetku.
§ 473
(1) V první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel nebo partner, každý z nich stejným dílem.
(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci.
§ 474
(1) Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé skupině manžel nebo partner, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
(2) Dědici druhé skupiny dědí stejným dílem, manžel nebo partner však vždy nejméně polovinu dědictví.
§ 475
(1) Nedědí-li manžel, partner 1a) ani žádný z rodičů, dědí ve třetí skupině stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
(2) Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti.
§ 475a
Nedědí-li žádný dědic ve třetí skupině, ve čtvrté skupině dědí stejným dílem prarodiče zůstavitele a nedědí-li žádný z nich, dědí stejným dílem jejich děti.
 Sdílet na
Facebooku |
|
|
Podobné články:
- Dědictví – Dědění podle závěti a dědění podle zákona
- Jak je to s děděním, když mám děti z více manželství?
- Společné jmění manželů
- Jak je to s dluhy po rozvodu manželství?
- Studujeme a chceme se vzít – musejí nám rodiče dál platit výživné?
Líbil se vám článek? Můžete nám napsat váš názor. Pokud vás zajímají problémy ostatních nebo se chcete zeptat na ten svůj, zkuste se podívat na stránky našeho fóra Otázek a odpovědí.
Komentáře
No comments yet.
Sorry, the comment form is closed at this time.