Společné jmění manželů
Tahanice o majetek bývají někdy horší, než samotný rozvod. Co vlastně je společné jmění manželů (dříve známé jako bezpodílové vlastnictví manželů), co do něj patří a lze to nějak upravit?
Společné jmění manželů
Společné jmění manželů je zákonem upravená zvláštní forma vlastnictví. Společné jmění manželů vzniká automaticky uzavřením manželství. Společné jmění manželů je bezpodílové. Je trochu těžší to vysvětlit, ale zjednodušeně řečeno to znamená, že neplatí, že by každý manžel měl půlku každé věci, patřící do společného jmění, nýbrž každá věc patří oběma manželům, jako by se jednalo o jednoho člověka.
Do společného jmění manželů patří vše, co kterýkoliv z manželů nabude za trvání manželství. Každá výplata, kterou jeden z manželů dostane od zaměstnavatele se automaticky stává součástí společného jmění. Na druhou stranu pak do společného jmění manželů spadají i závazky (dluhy), pořízené kterýmkoliv z manželů. Existují ale i výjimky. Do společného jmění manželů nepatří:
- majetek, který jeden z manželů získá dědictvím
- majetek, který jeden z manželů získá darem
- majetek, který byl ve vlastnictví jednoho z manželů před uzavřením manželství
- věci sloužící výlučně k osobní potřebě jednoho z manželů (ošacení, hygienické pomůcky apod.)
- majetek získaný jedním z manželů v restituci
- majetek získaný za věci uvedené v předchozích bodech (věcmi se míní i peníze)
- závazky, týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů (například oprava střechy domu, který patří jen jednomu z manželů)
- závazky, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého (např. pokud jeden z manželů je chorobný gambler a zadluží se tak, že to přesahuje možnosti manželů, odpovídá si za své dluhy sám). Obecně totiž platí, že k přijetí závazku (dluhu) přesahujícího míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů
Pokud jde o podnikání, může jeden z manželů do svého podnikání vložit společný majetek jen se souhlasem druhého manžela. Výdělky z podnikání (pokud některý z manželů podniká jako fyzická osoba) se však opět stávají společným jměním manželů. Pokud ale jeden z manželů je společníkem právnické osoby (např. společnosti s ručením omezeným) neznamená to, že by druhý z manželů měl na této právnické osobě nějakou účast (jedinou výjimkou je podíl v bytovém družstvu – vznikne-li za trvání manželství právo na uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu byt, vzniká společné členství v družstvu oběma manželům). Zisky společnosti zůstávají ve společnosti a teprve to co je vyplaceno jednomu z manželů (např. mzda, vypořádací podíl) se stává součástí společného jmění.
Z výše popsaného existují i výjimky. Smlouvou, sepsanou notářem mohou manželé rozsah svého společného jmění upravit odlišně od zákona, mohou ho tedy rozšířit nebo zúžit, a to až na věci tvořící běžné vybavení domácnosti. Mohou se dokonce takto dohodnout, že společné jmění manželů vznikne až ke dni zániku manželství, pokud nejde o běžné vybavení domácnosti. V praxi to znamená, že každý manžel si hospodaří na svůj vlastní účet a v případě rozvodu se za společné jmění považují jen věci společně užívané k běžnému chodu domácnosti. Tyto výjimky mohou být dohodnuty za trvání manželství, ale snoubenci si je mohou dohodnout i předem v tzv. předmanželské smlouvě.
Společné jmění manželů zaniká s koncem manželství, tedy nejčastěji smrtí jednoho z manželů nebo rozvodem manželství. Pokud k zániku SJM dojde smrtí, bude společné jmění vypořádáno v rámci dědického řízení. Problémy nastávají spíše v případech, kdy se manželé rozvedou. V takovém případě je jejich povinností dohodnout se o vypořádání společného jmění manželů, tedy, co kdo z nich dostane. Dohoda musí být písemná a pokud se týká nemovitostí, musí být i vložena do katastru nemovitostí. Jestliže rozvedení manželé nebudou schopni se dohodnout, může jeden z nich podat u soudu žalobu na vypořádání společného jmění manželů. Soud pak rozhodne o vypořádání, přičemž bude vycházet prioritně z předpokladu, že podíly obou manželů jsou stejné. Pokud se manželé nedohodnou o vypořádání SJM do tří let od zániku manželství a ani v této době žádný z nich nepodá návrh na soudní vypořádání, platí, že vlastníkem movitých věcí se stává ten z manželů, který je využívá pro svou potřebu. U nemovitostí se pak v takovém případě oba manželé stávají podílovými spoluvlastníky s tím, že oba mají na nemovitosti stejný podíl.
 Sdílet na
Facebooku |
|
|
Podobné články:
- Jak je to s dluhy po rozvodu manželství?
- Jak se dělí majetek po rozvodu?
- Smlouva o vypořádání manželů na dobu po rozvodu (vzor)
- Jak je to s děděním, když mám děti z více manželství?
- Příjmení po svatbě a po rozvodu
Líbil se vám článek? Můžete nám napsat váš názor. Pokud vás zajímají problémy ostatních nebo se chcete zeptat na ten svůj, zkuste se podívat na stránky našeho fóra Otázek a odpovědí.
Komentáře
No comments yet.
Sorry, the comment form is closed at this time.