Jak je to s děděním, když mám děti z více manželství?



1. Dobrý den, zajímal by mne Váš právní názor na skutečnost,když bývalý manžel se kterým máme 3 děti,se znovu oženil a má s novou manželkou dítě,své 3 vlastní děti z prvního manželství ještě za živa zcela vydědil a veškerý svůj majetek přepsal a daroval své druhé manželce, zda mají naše 3 děti v případě úmrtí jejich biologického otce nárok na část dědictví po něm a nebo zda, když pro své děti s dědictvím nepočítal a záměrně si zkrátil majetek, mají vůbec na něco nárok v případě smrti jejich otce. Děkuji za odpověď a přeji příjemný den.

Všechny děti zůstavitele, tedy zemřelého, dědí rovným dílem bez ohledu na to, zda jsou narozeny ze stejného vztahu. Vy hovoříte o vydědění, ale zřejmě jste měla na mysli jen to, že váš bývalý muž všechen svůj majetek převedl na děti ze současného manželství. Skutečné vydědění je ale něco jiného. Vydědit (to znamená odepřít dědění) lze jen potomka, a to jen ze zvlášť závažných důvodů, stanovených v zákoně (citaci občanského zákoníku naleznete níže).

Zůstavitel ale má možnost omezit dědění i u „hodného“ potomka. Stačí, pokud napíše závěť, kde vymezí dědické podíly jednotlivých dědiců jinak, než stanovuje zákon (tj. u dětí zákon stanovuje rovné podíly). Ani tímto způsobem ale nelze vyloučit děti z dědění zcela. Pokud jde o nezletilé potomky, ti i v případě sepsané závěti musejí dostat nejméně tolik, kolik by jim připadlo, pokud by se dědictví nedělilo podle závěti, ale podle zákona. Nezletilé děti tedy nemohou nikdy přijít zkrátka. Pokud ale jde o zletilé potomky, ti musejí dostat alespoň polovinu toho, co by dostali, kdyby nebyla sepsána závěť a podíly by se dělily poměrem stanoveným zákonem.

Skutečnost, že váš bývalý manžel ještě za života převedl majetek jen na některé ze svých dětí, rovněž bude při vypořádání dědictví zohledněna. Hodnota daru se totiž započte do dědického podílu toho potomka, který byl ještě za života obdarován, čímž se samozřejmě bude muset zmenšit majetek, který získá děděním. To se ale týká jen neběžného darování, tedy hodnotnějších darů (nemovitosti, auta, větší částka peněz apod.

* * *

§ 469a

(1) Zůstavitel může vydědit potomka, jestliže

(2) Pokud to zůstavitel v listině o vydědění výslovně stanoví, vztahují se důsledky vydědění i na osoby uvedené v § 473 odst. 2.
(3) O náležitostech listiny o vydědění a o jejím zrušení platí obdobně ustanovení § 476 a § 480; v listině však musí být uveden důvod vydědění.

 

§ 479

Nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. Pokud závěť tomu odporuje, je v této části neplatná, nedošlo-li k vydědění uvedených potomků.

 

§ 484

Soud potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů. Při dědění ze zákona se dědici na jeho podíl započte to, co za života zůstavitele od něho bezplatně obdržel, pokud nejde o obvyklá darování; jde-li o dědice uvedeného v ustanovení § 473 odst. 2, započte se kromě toho i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek. Při dědění ze závěti je třeba toto započtení provést, jestliže k němu dal zůstavitel příkaz anebo jestliže by jinak obdarovaný dědic byl proti dědici uvedenému v ustanovení § 479 neodůvodněně zvýhodněn.

 

* * *


2. Má matka žije v domácnosti se svým druhem. Předpokládám, že vzhledem k jejich věku se již nestanou manželi a následující situace nenastane. Pokud by se ale manželi stali, chci se zeptat, zda-li současný druh mé matky se v případě jejího úmrtí stane účastníkem dědického řízení. Pokud ano, jak to bude s majetkem, který prokazatelně matka vlastní teď , tedy ve stavu kdy manželi nejsou?

Pokud za trvání manželství jeden z manželů zemře, je ještě před tím, než se začne řešit otázka dědictví, třeba vypořádat společné jmění manželů, které vzniká uzavřením manželství a končí zánikem manželství (v daném případě z důvodu smrti jednoho z manželů). Je tedy nejprve třeba zjistit, co všechno patřilo do společného jmění obou manželů. Zjednodušeně řečeno tam patří vše, co některý z manželů nabyl během manželství, kromě majetku získaného děděním nebo darováním. Majetek, který má vaše matka ještě před uzavřením manželství, tedy do společného jmění manželů nepatří.

Jestliže tedy soud, resp. notář, v průběhu dědického řízení zjistí, co patřilo do společného jmění manželů, rozdělí to na polovinu. Polovina se bez dalšího stane majetkem přeživšího manžela. Druhá polovina se stane součástí dědictví společně s majetkem, který byl před smrtí ve výlučném vlastnictví zemřelého (a nebyl tedy součástí společného jmění manželství). Celé toto dědictví se potom rozdělí mezi dědice, a to buď podle poslední vůle zemřelého (byla-li sepsána) nebo podle zákona. Podle zákona se dědictví rozdělí rovným dílem mezi manžela zemřelého a děti zemřelého. Pokud tedy např. po zemřelém zůstane manželka a dvě děti, dostane každý z nich třetinu.

Ve vašem případě by tedy i manžel vaší matky (pokud by v době smrti byla provdána) byl společně s vámi a vašimi sourozenci dědicem majetku vaší matky (včetně majetku získaného před svatbou), a to bez ohledu na to, že není vaším otcem. Pokud by vaše matka nechtěla, aby její manžel získal nějaký rodinný majetek, může tomu zabránit sepsáním závěti, v níž mu neodkáže žádný majetek nebo přesně vymezí, co z jejího majetku má její manžel dostat. Doporučuji pověřit sepsáním závěti notáře, zabrání to případným posmrtným sporům o pravost a platnost závěti.

 

Sdílet na Facebooku  Sdílet na Facebooku
pridej.cz

Podobné články:


Líbil se vám článek? Můžete nám napsat váš názor. Pokud vás zajímají problémy ostatních nebo se chcete zeptat na ten svůj, zkuste se podívat na stránky našeho fóra Otázek a odpovědí.

Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napsat komentář

(vyžadováno)